Zdravím všechny cestovatelé!
Omlouvám se za značnou pomlku v mých příspěvcích, ale cestování z Dánska zpět do rodných krajin mě zdrželo a nedostatečně mě inspirovalo.
Také jsem vyčkávala na poslední dny před Štědrým dnem, abych vás seznámila se severskými Vánoci tak, jak opravdu fungují. Měla jsem autentický zdroj, nicméně byl jednom jeden, tak mi odpusťte případné nedostatky. Veškeré otázky jsou více než vítány, jelikož můj dánský kamarád rád odpovídá jako při pravém rozhovoru.
Předem bych chtěla podotknout, že Dánové berou Vánoce naprosto vážně. V podstatě už začátkem listopadu to i v menším městě žije světélky, různými motivy Vánoc a se spoustou vánočních dárků i slev. Oním přednostním motivem Dánska jsou tzv. Elfové(Nisser). Nenechte se mýlit. Elfy je nazývají pouze Dáni, jelikož pro nás, oblíbence upraveného a úředně vystupujícího Mikuláše, dánští posluhovači Otce Vánoc vypadajíc spíš jako oškliví, zarostlí Vikingové s velkým břichem a červených nosem. Přestože, ale nepůsobí lichotivě, je na nich něco roztomilého. Jsou vyráběny pro výzdobu domácností i veřejných míst a to z jakéhokoli materiálu a v odlišných velikostech. Jak jsem zmínila, ten, který má zastávat dánskou roli Ježíška se jmenuje Otec Vánoc (Julemanden), a pokud si to vygooglíte, zjistíte, že má podobu Santa Clause. Pro mě je ale pozitivní, že to ve skutečnosti není ten zamerikanizovaný červený pán s plnovousem. A v Dánsku ani nezastává nějakou velkou roli, jelikož – jak mi bylo k mému zděšení oznámeno – děti od ranného věku ví, že dárky jim nosí rodiče nebo blízcí. Tento Julemand má na starost pouze a jen maličké dárečky, které děti dostávají do vánočních ponožek zavěšených v jejich domovech, každý jeden den po dobu celého prosince. Kdo by nechtěl mít takového Julemanda?
Spoustu restaurací má přepravené menu pro Julefrokost, což jsou vánoční večeře, na které chodí rodiny či přátelé, aby tak spolu strávili nějaký čas a popřáli si hezké Vánoce. Dokonce i já se spolubydlícími jsme takový večer s přáteli uspořádali a musím říci, že to má něco do sebe. Člověk na chvíli zapomene na shon, potřebu nakoupit veškeré dárky, a zkrátka si užívá předvánoční čas. K přípravám na Vánoce patří také televizní program, který poskytuje všem občanům každý den jednu epizodu příběhů z Vánočního kalendáře (Julekalendar) – s verzí pro malé i velké.
Pro Dány je téměř nemyslitelné postavit ve svých domácnostech umělý strom. Upřímně, můj dánský kamarád na mě zíral jakobych spadla z Marsu jen, když jsem se zeptala. Dárečky se do rodin přinášejí i týden předem a nechávají se od té doby pod stromečkem až do Štědrého dne. Žádné zvonění a čekání na Ježíška se nekoná. Máte spousto času sledovat zabalený dárek a podle velikosti a tvaru usuzovat, co vás v něm čeká. Většinou má každý dárek vánoční kartu s věnováním. Ve fázi chronologie se dánské Vánoce příliš neliší od těch českých. Štědrý den je pro ně 24. a tento večer se i předávají dárky. 25. se většinou odpočívá a tělo se vypořádává s náporem alkoholu z předchozího dne. O tom ale až později.
Něco málo o samotném Štědrém dnu. Nejbližší kruh rodiny se navečer schází a večeří. Vánoční večeře je podstatná část Vánoc, kterou jsem blíže vyšetřovala. Jako neodmyslitelná část jakékoli dánské tabule, nesmí chybět alkohol. Pro nás možná nezvykle je to jen víno, kterým Dáni splachují velkou hostinu obvykle o šesti chodech. Těžko soudit, jaká každá rodina, ale obecně se tvrdí, že typicky se peče vepřové a kachna, doplěná červených zelím, klasickou Dány oblíbenou hnědou omáčkou a brambory na různý způsob. Není zvykem mít polévku, ale spíše předkrm. Ten ovšem taky není úplně pravidlem. Jako typickým desertem, který můžete koupit v průběhu celé předvánoční doby je Mandlová rýže(Ris ala mande), což je výtečný rýžovy nákyp se spoustou smetany, mandlí a politý brusinkovým přelivem. Dokonce i ten koupený v supermarketu je chutný, netož potom ten domácí. Možná to některé překvapí ale i Dánové si potrpí na podomácku vyrobeném cukroví(Konfekt). Většinou se skládá z hromady čokolády, ořechů a rumu, ale pakticky vypadá jako to naše. Jedinou výjimkou je možná druh zvaný Klejner, což jsou jakési složitě zatočené trojúhelníčky z odpalovaného těsta smažené v oleji. I tady platí, že kupované jsou velmi dobré.
Je zvykem, že mezi hlavním chodem se dezertem se u stolu hodně povídá, což ale nezabere tolik času jako samotné rozdávání dárků. Dánové po přistoupení k stromečku zpívají své vlastní koledy a to v kruhu, držíc se za ruce se stromem uprostřed. Platí, že nejmladší obvykle rozdává dárky, ale trvá to i několik hodin, protože všichni čekají až si každý jeden člen přečte kratičku s věnováním a potom dárek rozbalí. Jakmile jsou konečně všechny dárečky rozdány, rodina posedává a pije dále. Proto se stává, že Štědrý den nekončí pro některé odvážlivce příliš dobře.
První svátek vánoční vesměs vypadá tak, že si všichni užívájí nových dárků, léčí se z předchozího dne a sledují vánoční filmy. Ovšem druhý svátek je jeho pravým opakem. Schází se obrovský kruh rodiny a to i s přáteli, takže se klidně může sejít u jednoho stolu 40-50 osob a slaví se ve velkém. Tentokrát je hostina ještě větší a skýtá dvakrát více chodí než předchozích pár dní. Dle gastronomických pravidel se končí sýry a ovocnými saláty. Následuje už jen hodně alkoholu a tentokrát spíše tvrdého. Dány oblíbení snaps a spoustu spoustu piva.
No a potom mohou už jen čekat, až si to vše zopakují na Silvestra!
Všem vám také přeji krásné a klidké svátky s nejbližšími. Jde hlavně o pohodu a relax! Tak si v tomto případě vezměte příklad z Dánů!
Veselé Vánoce, cestovatelé.